Irsko už se zase blíží,
druid svou výbavu prohlíží.
Pláštěnka s modrým zobákem
pojistí nás před lijákem.
Softshellky, dobré botičky,
a na hlavičky čepičky.
Do termosky polívčičku,
pro gurmány i kávičku.
V Irsku je dobrá pohoda,
vládne tam drsná „pogoda“:
déšť, liják, zmrzlé jehličky
a fouká tam den celičký.
My drudi se však nedáme,
počasí si objednáme.
Biovortex použijem
a spoustu slunce zažijem´.
Irové žasnou každým dnem
a déšť se stává jejich snem.
Však s koncem naší výpravy
počasí se zas „opraví“:
déšť, liják, zmrzlé jehličky
a vítr po den celičký…

Jako správná Vodnářka miluji svobodu a neomezování, proto děkuji, že na tomto webu mohu začít svůj příspěvek básní a ukončit receptem. Máte-li chuť si výše uvedenou báseň zazpívat, můžete použít třeba melodii My tři králové jdeme k vám.

K počítači jsem usedla se seriózním záměrem popsat pocity před dalším Irskem a předat pár rad těm, kteří se tam chystají poprvé. Nicméně jsem nejprve popustila uzdu svému básnickému střevu a teď teprve přicházejí ty informace.

Tím, že v Irsku se klidně za jeden den vymění čtyři roční období, se chlubí sami Irové a i my jsme to loni zažili na kopci Carrowkeel. Přestože máme kvalitní nepromokavé pláštěnky, většině z nás se z intenzivního lijáku a krupobití dostala voda do bot, proto je dobrou variantou mít v autobuse ponožky na přezutí, případně i druhé boty. K naší standardní výbavě patří nejrůznější funkční oblečení, od spodního prádla po větruodolné softshellové bundy, počet vrstev se liší podle vlastního tukového obalu a adaptace na zdejší klima. Někdo tu mrzne, někdo je rád, že mu tady fakt není horko.

Autobus je pro nás pevnou základnou, během dne se do něj vracíme a přemisťujeme se na další lokalitu. Během těchto přejezdů se většinou občerstvujeme a tak si zásoby necháváme většinou v autobuse a ven chodíme jen „s lehkou polní“. Vzhledem k převážně chladnému počasí a neustávajícímu větru si nemůžeme vynachválit polévky. V každém hotelu jsou na pokoji varné konvice, čaj a káva, tak vždy po ránu vaříme všichni jak diví a zaléváme si čaje, instantní polévky nebo kaše. Pochvalujeme si, že jsme si pořídili kvalitní jídelní i nápojové termosky, které udrží teplotu po celý den a netečou. Horká polévka přijde v poledne opravdu vhod. Snídaně v hotelech jsou obvykle bohaté a navíc formou švédských stolů, takže si můžete vybrat ze široké nabídky pro vegetariány i masoteriány. Já většinou začínám míchanými vajíčky nebo volským okem, ale někdy se nechám zlákat i křupavou slaninkou nebo sladkým croisantem. Někteří si pochutnávají na různých klobáskách nebo na černém nebo bílém pudingu (něco jako jitrnice či jelito), vegetariáni přivítají pečená rajčata a fazole v rajčatové omáčce. Na ubytování si rozhodně nemůžeme stěžovat, bydlíme v hezkých hotelech a někdy nás čeká i bazén, který rádi využijeme po celodenním výletě, proto si vezměte koupací čepice nebo aspoň sprchovací čepec (a samozřejmě plavky :)).

O programu se ve svém příspěvku rozepisovat nebudu, toho se chopila Hanka v seriálu “Irsko 2016 – tak trochu jiná země”, jen musím podotknout, že zažíváme opravdu mimořádné situace, rituály a okamžiky a otevírají se nám pohledy do naší dávné minulosti. Poprvé nás to trochu zaskočilo, ale teď už se nedivíme, když se na „cizích“ místech cítíme jako doma a třeba i poznáváme energii bytostí, které nás vítají.

Večery jsou určeny regeneraci a prozkoumávání společenského života v místě, kde jsme ubytovaní. V praxi to znamená, že se jde do hospody. Já sama ho sice nevyhledávám, ale nemohu nezmínit hlavní magnet, který většinu druidů do těchto pohostinských zařízení láká: je to nejlepší iontový nápoj, tmavé pivo s nasládlou chutí, Guinness. Někteří druidi ho zkoumají opravdu důkladně, nicméně dojde i na testování zdejší kuchyně. Klasické „Fish and chips“ (ryba s hranolky) si můžete dát v luxusním hotelu stejně jako v obyčejném bistru – rozdíl je pouze v prostírání a ceně. Navíc v tom bistru, kde nám to naservírovali ve velké papírové krabici jak na boty, jsme navíc dostali speciální ocet, který jsme si kapali na hranolky. Vyzkoušeli jsme různé pokrmy, od jehněčích kotletek, přes steaky, páje, těstoviny, dušené hovězí či krůtí maso až po créme brullé a další dezerty. Ceny hlavního jídla se pohybují od 10 do 15 eur, Guiness kolem 4 – 5 eur. Určitě doporučuji ochutnat i Irish coffee s irskou whiskey, cukrem a smetanou. Při krátkých zastávkách u nákupních středisek doplňujeme své zásoby dle chuti a stavu své peněženky: pečivo, zelenina, ovoce, sýry, šunka, sladkosti, aj.

Předloni, při mé první návštěvě Irska, jsem se zamilovala do polévky s mořskými plody Seafood Chowder. Po návratu jsem si vygooglila recept a začala ji vařit i doma a moc jsem se těšila, až si ji dám při další cestě do Irska. Jaké bylo mé zklamání, když mi přinesli něco jako hustou koprovku, ve které plavalo kus nějaké ryby a podobnou zkušenost měla i Zdena Živa další den na jiném místě. Prostě není vždycky posvícení, jen věřím, že letos si na této báječné polívce v Irsku zase pochutnám a do té doby si ji ještě párkrát uvařím. Máte-li rádi ryby a mořské plody a vládnete trochu uměním kuchařským, vyzkoušejte můj recept:

Doporučuji mít v mrazáku pytel s mořskými plody a postupně z něj odebírat (kdo nemá rád chapadélka, může zůstat u krabích tyčinek). V každém případě doporučuji namíchat víc druhů, ideální je hrst mořských plodů, 1-2 kostky filé nebo kus mražené tresky a kousek lososa.

Přestože je to polévka rybí, základ tvoří nadrobno nakrájená cibulka s anglickou slaninou, kterou osmažíme v hrnci, přidáme trošku nastrouhané kořenné zeleniny (mrkev, celer, petržel), následně zaprášíme moukou (já přidávám trochu pálivé papriky) a zalijeme trochou vody (fakt jen trochu – hlavní tekutinou je mléko). Přidáme bobkový list, brambory nakrájené na velmi malé kostičky (jako rozvařené zahušťují polévku) a povaříme. Vmícháme kusy ryb a mořských plodů. Zalijeme mlékem (já používám 12% smetanu) a vaříme, až jsou brambory i ryby měkké. Ochutíme pepřem a solí a přidáme lžičku konzervovaného kopru. Chuť můžete doladit i citronem, někdo používá i muškátový květ, ale ten já používám u české rybí polévky, u této preferuji kopr. Můžete ozdobit nasekanou petrželkou. Čím je polévka hustší, tím je vydatnější. Opečete-li si na kostičky nakrájený chléb či veku, můžete jíst Seafood Chowder jako hlavní jídlo. Máte-li plný, velký hrnec polévky, tak ji ještě horkou, nejlépe bublající, můžete nalít do zavařovací sklenice a hned uzavřít a otočit víčkem dolů, jako když děláme marmeládu. Ve sklenici vznikne podtlak, který nám polévku krátkodobě zakonzervuje. Po zchladnutí otočíme a uložíme do ledničky, kde v pohodě vydrží až 3 týdny, pokud ji tedy dříve nezkonzumujeme. Tyto „polokonzervy“ můžete dělat z libovolné polévky a mít tak v lednici pestrou polévkovou nabídku.

Přeji vám dobrou chuť a hlavně se těším na další setkání v báječném bájném Irsku.

Hana Fedora