Během celého loňského roku se po celé naší republice roztrhl pytel s nejrůznějšími akcemi k příležitosti oslav 700. výročí narození Karla IV. Řadu z nich většina z nás navštívila, a to hlavně na jaře, neboť „náš“ Karel se narodil 14. května a v tom období se konalo největší množství různých výstav, happeningů, mimořádných prohlídek, apod. Poněkud s křížkem po funuse přišlo Muzeum hlavního města Prahy s výstavou Praha Karla IV. – Velkolepé staveniště Evropy, která byla zahájena až 13. prosince 2016 v Domě U Zlatého prstenu v Týnské ulici na Starém Městě. V té době už všichni milovníci Karla IV. oslavili Mikuláše a těšili se na vánoční oslavu narození Ježíška, tak musel Karel chvíli počkat, než si zase získal svou zaslouženou pozornost.

Ono to vůbec bylo nějak podivně zorganizované, už od roku 2013 připravoval karlovskou výstavu pod záštitou Magistrátu ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy esoterik a spisovatel Bohumil Vurm, původně v domě U Kamenného zvonu, později byla určena vhodnější budova, nedaleký Dům U Zlatého prstenu. Poté, co koncem roku 2015 ve spolupráci s prof. Janem Roytem a prof. Jiřím Kuthanem vytvořili libreto stálé expozice spolu s návrhem využití objektu Domu U Zlatého prstenu, schválilo v únoru 2016 Zastupitelstvo hlavního města Prahy převod Domu U Zlatého prstenu z Galerie hlavního města Prahy na Muzeum hlavního města Prahy. Tím vše do té doby domluvené a připravené padlo a Muzeum hlavního města Prahy začalo nakonec dle vlastního scénáře připravovat expozici o Praze a Lucemburcích, kterou se podařilo otevřít až v prosinci.

Známé rčení „Konec dobrý, všechno dobré“ platí pro tuto výstavu dvojnásobně. Sice s neomluvitelným zpožděním, ale přece, se Praha dočkala první etapy nově budované stálé expozice, která představuje Karla IV. jako ambiciózního stavitele a urbanistu. Cílem výstavy je co nejvěrněji přiblížit podobu měst a život jejich obyvatel v lucemburské době. Návštěvníci si mohou prohlédnout hmotné a virtuálně provedené modely staveb, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Odrážejí Karlovy představy i zrealizované záměry, především velkolepý projekt výstavby Nového Města pražského. Jedním z ústředních exponátů je model pražského souměstí, Starého a Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan, dvou královských hradů (Pražského hradu a Vyšehradu), na němž je pomocí video-mappingu demonstrován stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století.

Já a Zdena Živa jsme výstavu navštívily u příležitosti letošních Hromnic a strávily jsme tam dobré dvě hodiny. Na přehledných panelech, interaktivních obrazovkách se sluchátky, mapách a modelech jsme si zopakovaly vše, co jsme z dřívějška věděly, v předchozích obdobích nastudovaly a v neposlední řadě i osobně navštívily. Moc se nám líbil interaktivní kreslený film, který vtipnou formou ukazoval postupné zakládání karlovských kostelů na Karlově náměstí a v okolí a zrovna tak model středověké Prahy, na kterém jsou postupně osvětlovány jednotlivé segmenty v souladu s doprovodným komentářem. Tato „představení“ jsme pro velký úspěch zhlédly několikrát. Z dalších zajímavostí nemohu opomenout všechny relikvie, které se Karlovi podařilo shromáždit a díky kterým si u papeže vyjednal mimořádný svátek Kopí a hřebů Páně, kdy se tyto relikvie ukazovaly poutníkům z námi dobře známé Kaple Božího těla na Karlově náměstí. Nedalo nám to a prohlédly jsem si i dětskou hernu, která je koncipována jako středověké město. V malých boxech a domečkách si děti mohou interaktivní formou vyzkoušet několik činností spojených se středověkou každodenností. My jsem si aspoň vyzkoušely královské koruny :)
Při odchodu jsme se pídily po autorech této velmi zdařilé, názorné a komunikativní expozice a nenašly jedinou zmínku. Ani tisková zpráva Muzea hlavního města Prahy neuvádí žádná jména, která by si rozhodně zasloužila pochvalu, zpráva pouze uvádí, že bezejmenní autoři projektu spolupracovali s předními odborníky na středověký urbanismus a karlovskou dobu, spolupráce s nějakými technickými odborníky není zmíněna vůbec. Až paní u pokladny říkala, že se na tom snad podíleli „ajťáci z ČVUT“, ale věřte agentuře Jedna paní povídala…

Od své návštěvy o výstavě při každé možné příležitosti mluvíme a doporučujeme její zhlédnutí, což mě nakonec vedlo i k napsání tohoto článku. Ona totiž stojí za zhlédnutí i v roce 701. výročí narození Karla IV. A nemusíte tam chodit jenom o víkendu, ale klidně někdy po práci, vstříc vám vychází příznivá otevírací doba do 20 hod.

Hana Fedora

Napsat komentář