,,Když nasloucháš, stáváš se branou, receptivitou, dělohou: stáváš se ženou. A kdo chce dojít do konce, ten se musí stát ženou. Boha nemůžeš dosáhnout jako agresivní útočník a dobyvatel. Boha můžeš dosáhnout… nebo lépe řečeno, Bůh může dosáhnout tebe, jen když jsi receptivní jako žena. Jakmile se staneš jin, receptivní, dveře se otevřou. A ty čekáš. Naslouchání je umění, jak se stát pasivním.“ Osho – zen tarot Přijímání

Rokole se nalézá v podhůří Orlických hor nedaleko Nového Města nad Metují. Jako podobná místa se silnou zemskou energií je zasvěcené Panně Marii, jíž bývá zvykem nazývat jménem podle místa kde leží, zde tedy Rokolské.

Rokole – studánka

Voda jako úžasný informační nosič vstřebává do sebe energii místa a pitím této vody se dostává energie-informace k člověku, je to vlastně taková přírodní homeopatie.

Další věcí je jaké nádoby na vodu použijeme, s jakým vnitřním naladěním ke studánce přistupujeme.

K tomuto místu jako i k jiným se váží pověsti, zde se zachovali dvě. První je o malém děvčátku, které se ztratilo v lesích, a po jeho prosbě-modlitbě k Panně Marii se mu zjevila krásná paní a děvčátko vyvedla na okraj lesa. V místě zjevení později vytryskl pramen.

Druhá je o navrácení zraku. Lesník si jednoho dne při cestě kolem pramene všiml, jak do vody spadl zjevně slepý ptáček, ale vzápětí vzlétl a poletoval pod korunami stromů a radostně zpíval. Lesník měl doma slepého zbožného synka, toho vzal k prameni… a stal se zázrak, syn prohlédl.

V místě je nejen studánka s kapličkou z roku 1859, další je pseudogotický kostel vysvěcený 1945, schönstattská kaple z roku 1997 a provinční dům, kde žijí starší sestry. Dalším je Loreta se zobrazením sedmi bolestí Panny Marie, cesta manželů a přes silnici křížová cesta se 14 zastaveními z roku 1874 (12. zastavení je prý nejsilnější).

Rokole – zastávka

Místa vybízejí k nespěchání a použití svoji intuice, nechat se vést i postát, nezávisle na svých myšlenkách, kam nás přitahuje pocit-srdce. Je zajímavé si povšimnout jak lidé tato místa a studánky používají. Rychle přijedou, nanosí nádoby na vodu k prameni, naberou vodu a odjíždějí a nenechají místu čas, aby na ně působilo, aby je uklidnilo, nepozdraví, neprojeví vděčnost – vše je často pro ně hmotou, kterou používají.

Zkuste to jinak, jak se píše v materiálech o Rokoli. ,,Toto místo ale neléčí jen neduhy těla, ale i duše. Citliví lidé zde pocítí brnění až pálení rukou, možná i nevolnost. Přítomnost místa si jistě vychutnáte, ať už věříte čemukoli, protože jsou věci mezi nebem a zemí a poutní místo Rokole jím určitě je. Síla tohoto místa vám dá klid a mír v duši.“

Někde jsem přečetl slova ,,Dáváním dostáváme“. Když otevřeme svoje srdce a propojíme se přes něj s místem, dáváme sebe. A místo odpoví a dává nám také sebe. A kdykoliv si na místo vzpomeneme, jsme tam, neseme si je v sobě nastálo.

Co ještě stojí za zmínku – v nedaleké vsi Slavoňov stojí více roubených stavení i roubený kostelík z roku 1553, sv. Jana Křtitele (původně sv. Martina).

roubený kostelík sv. Jana Křtitele

Další je kaple sv. Barbory s pramenem v bývalých lázních Rezek u Nového Města nad Metují.

Severně u Police nad Metují u Suchého dolu je křížová cesta, se studánkou a dvěma kaplemi, kde došlo k Mariánskému zjevení, na rozdíl od Lurd, Fatimy, Medžugorje však u nás nebylo místo církevně uznáno a bylo povoláno četnictvo k rozehnání lidí. Sílu té informace však místo neztratilo, ale vlastní prožití se nedá předat, jen zažít – a to je na každém z vás..?

,,Kristova síla je božská síla lásky mimo Boha. Jelikož je však venku mimo božského, potřebuje polaritu-ženskost. Církev ji nazvala ,,mariánskou silou“. Já ji nedávám žádné jméno. Mariánská síla je síla srdce, síla Krista je láska.“ Kdo se bojí smrti, Jan van Helsing

 

kaple sv.Barbory

Ještě něco navíc. Kamarád, který se naší cesty-poutě zúčastnil, má zdravotní problémy s pohybovým aparátem. Mě vyrazil dech prohlášením asi po 14 dnech od poutě, když řekl: ,,Myslel jsem, že budu unavený, ale po návratu jsem byl plný energie a jako odpočatý, a to mě vydrželo 2 dny.

Buďte ve svém srdci i na dalších krásných místech naší vlasti.

Jiří N.